Kdy je ten správný čas pro první příkrm? Stejně jako na většinu ostatních mateřských otázek, ani na tuto neexistuje jednoznačná odpověď. Každá publikace mluví trochu jinak, jiného názoru je váš pediatr, něco jiného si myslí vaše maminka a do toho všeho vstupuje ještě vaše intuice. Pokusíme se vnést do tématu trochu světla, konečné rozhodnutí však bude jen na vás.
Text: Andrea Vémolová
Hned na úvod si shrňme to nejdůležitější, co pro začátek potřebujete vědět. Jedním z ukazatelů, že nastala vhodná doba k podávání příkrmu, je, že miminko přibírá jen minimálně, ale přitom chce pít častěji než obvykle. Připravenost vašeho potomka prozradí i jeho zvýšený zájem o jídlo ostatních členů rodiny. Určitě nezačínejte přikrmovat před ukončením čtvrtého měsíce, čekat až do šesti měsíců však není dle nejnovějších teorií nutné. Ještě větším odkládáním už můžete svému děťátku dokonce uškodit. Právě ve věku čtyř až šesti měsíců totiž přichází tzv. imunologické okénko, tedy schopnost organismu přijmout nové potraviny a nevytvořit si vůči nim přecitlivělost neboli alergii.
Krok za krokem
Začněte několika lžícemi zeleniny, obzvláště vhodné jsou mrkev, pastinák, dýně a cuketa, protože nenadýmají a mají sladkou chuť. Postupně množství zvyšujte až k plnohodnotné porci (cca 125 g). Po týdnu či dvou doplňte zeleninu také o brambory. Tuto bezmasou směs můžete postupně dvakrát až třikrát v týdnu nahradit porcí jídla s obsahem masa. Tady se vyplatí např. kupované skleničky masa od Hipp v biokvalitě, protože porci zeleniny či ovoce vždy nějak připravíte a navážíte, ale s masem to tak snadné není. Stačí mít tedy otevřenou skleničku a do zeleniny vždy přimíchat třeba dvě lžičky. Jakmile miminko zvládne zeleninové příkrmy, jako další stravu se doporučuje zavést odpolední ovocné příkrmy bez mléka. Zpočátku vybírejte tuzemské ovoce, směsi s přídavkem tropických plodů o nějaký ten týden odložte. Velmi dobré ovocné příkrmy, později i s přídavkem obilnin, má značka Alnatura. Dalším krokem je doplnění večerního krmení nemléčnými či mléčnými obilnými kašemi, které miminko zasytí na noc. V osmém měsíci už můžete dítěti začít nabízet malé kousky pevné stravy, protože v této době bývají vyvinuté první zoubky.
U rodinného stolu
Kolem desátého měsíce postupně přidávejte ryby či vejce i se žloutkem, od dvanáctého měsíce se může dítě postupně připojit k rodinnému jídlu. Pokud stravu, kterou uvaříte, mrně odmítá, můžete pokračovat se skleničkami. Nesolené příkrmy s kousky nabízí např. značka Babylove, Hipp vyrábí vyvážené a velmi dobré příkrmy pro děti až do věku 3 let, výběr je celkem bohatý. V sortimentu najdete příkrmy s hovězím, telecím i kuřecím masem nebo s rybou – to vše většinou s těstovinami. Při kupování příkrmů je však nutné počítat s vyššími náklady než u vaření.
Ve složení jídelníčku každého batolete by rozhodně neměly chybět bílkoviny, omega-3 mastné kyseliny, vitamin E9, vitamin D, zinek a železo. Nedávný výzkum Poradenského centra pro výživu dětí ukázal, že osmdesát procent českých batolat nejí potřebných deset deka zeleniny denně a starší děti jsou na tom zřejmě podobně. Mladší školáci by přitom měli jíst už čtvrt kila zeleniny den co den a dospívající 500 g denně, jako dospělí. Co se týká pitného režimu, mléko se do něj nezapočítává, proto byste měli doplňovat tekutiny vodou a bylinnými čaji, pokud možno neslazenými. Jestliže vaše dítě neslazený nápoj nepozře, slaďte různými sirupy, sladem či medem (pozor u alergiků!). Pitný režim je třeba hlídat hlavně ve chvíli, kdy má batole problém se stolicí, na 1 kg dítěte počítejte zhruba 100 ml tekutin. Stolici pomáhá ven i lžička olivového oleje v jídle či staré dobré švestky.
Co s alergikem?
Má-li vaše ratolest genetické dispozice k alergiím, postupujte stejně, rozhodně však kojte nejméně do šestého měsíce a ze svého jídelníčku vyškrtněte potenciální alergeny. Mezi ty patří především kravské mléko, vejce, ryby, sójová bílkovina, ořechy a citrusy. Při zařazování nové potraviny do příkrmů vždy vydržte tři dny (to platí i pro zatím nealergické děti) a vyčkejte na reakci, zpočátku používejte co možná nejméně různých surovin. Reakcí může být vedle vyrážky třeba také průjem.
Mléko
Jestliže kojíte, není dalšího mléka či mléčných výrobků třeba, pokud dítě odstavíte, můžete přidávat třeba mléko rýžové nebo některé z umělých dětských mlék, případně rovnou mléko kravské (zde se poraďte se svým pediatrem nebo dejte na svůj instinkt). Mléčnou zachovávejte především snídani. Máte-li dítě alergické na kravské mléko, najdete na českém trhu i kojeneckou výživu na bázi mléka kozího, možnou náhražkou je také mléko sójové.
Lepek
Lepek je obsažen v pšenici, žitu a ječmeni a v potravinách z nich vyrobených. Odborníci doporučují jeho zavádění mezi čtvrtým a sedmým měsícem, v době, kdy je dítě kojeno. Kojení totiž výrazně snižuje riziko rozvinutí celiakie, tedy nesnášenlivosti lepku. V této době tedy můžete zkusit v malém množství podávat krupicovou kaši, piškoty nebo jíšku v polévce. Řada studií prokázala, že pokud se u dětí začínalo s potravinami obsahujícími lepek až po sedmém měsíci, objevovala se častěji alergie na lepek s poškozením střevní sliznice.
Život je ochutnávání
Přimět dítě spořádat něco zdravého většinou není žádná legrace, to vám potvrdí skoro každá zkušená máma. Než malé dítě přijme novou chuť, potřebuje ji ochutnat minimálně patnáctkrát, takže i když vám jídlo plive všude kolem, nezoufejte a nabízejte mu jej znovu a znovu, den za dnem, než si na něj zvykne a vezme ho na milost. Syrové ovoce či zeleninu nabízejte dítěti zhruba od roka, všechna jídla doplňujte o zeleninovou přílohu či nějaký ten ovocný kousek. Pokud se strávník brání, zkuste mu zdravé dobroty nabízet těsně před obědem, kdy má většinou hlad. A v neposlední řadě – jděte mu sama příkladem.
Foto: Shutterstock