Tatínek se postará

text: Ivana Zábranská

 

Všechny dětské prázdniny a ředitelská volna, ať už z důvodu malování či nahlášené bomby ve škole, jsou rodičům jen pro zlost. V práci pro ně většinou nemají příliš pochopení a vaše dovolená taky není nekonečná. Proto když mi po Novém roce Michal nabídnul, že vezme děti na lyže, abych mohla jít do práce, neváhala jsem ani minutu. Představa pěti dnů ‚odpočinku‘, které mi vyplní pouze chození do práce, byla po vánočním šílenství neskutečně lákavá. S nadšením jsem proto přijala. To jsem ovšem netušila, co mě čeká...   

 

Začalo to horečným balením lyžařské výstroje, teplého oblečení, jídla (Michal objednal apartmán) a všech možných barbín a auťáků, které doma máme, aby se děti měly po večerech čím zabavit. Vyčerpaně jsem usnula s nohou v kufru. Ráno jsem vstala raději v pět, abych jim před odchodem stihla udělat svačinu a vypakovat je z bytu. Když v půl desáté ještě  ani neměl v autě lyže, ponechala jsem muže a dítka vztekle svému osudu a odjela do práce. V jedenáct mi Michal volal, že nemůže najít hůlky, ve dvanáct, že děti mají hlad, že jim vaří oběd. V půl druhé mi přišla zpráva, že vyrážejí. O hodinu později telefon: „Jsme před Plzní, ale musím to otočit, zapomněl jsem dětem vzít helmy.“ Do Rakouska dorazili někdy v deset večer, když už jsem vyčerpaná dávno spala. Druhý den jim hustě sněžilo. Mému obrýlenému muži, který v tomto počasí špatně vidí, na svahu devítiletý syn špatně zahnul, takže pak s šestiletou dcerou strávili pročesáváním všech sjezdovek a stanic lanovek krušné dvě hodinky. Kryštofa našli u nějaké restaurace stavět sněhuláka. Byl v pořádku, jenom se mu na boulích zlomila lyže, takže nemohl dál lyžovat. Ani nevím, jak ho muž po sjezdovce na jedné lyži sestrkal k autu. Na každý pád toho měl akorát tak plné zuby, takže nacpal peroucí se děti a ještě nevybalené kufry do auta, dal sbohem rakouské bytné a vyrazili domů.     

 

A tak mi nový rok začal tím, že jsem si vzala svou první dovolenou. Loni jsem celoroční příděl vyčerpala už v červnu, jsem zvědavá, jestli mi letos vydrží aspoň do prázdnin.

Kategorie: