Do úst se dostanou i britské královně, jsou z královského dvora nějaké odezvy?
Víte, to je komerčně naprosto nevyužitelné. Nikdo vám nikdy nepotvrdí, že to tak je... Když byla na mém stánku na Prague Food Festivalu paní Zemanová, manželka prezidenta republiky, ochutnala s nadšením, nakoupila, fotila se se mnou a Hrad mi dal svolení tyto fotky komerčně použít. Z ‚kanceláře‘ Hradu londýnského mně přišel dopis o tom, že nemohou vydat žádnou reakci směrem ke komerční firmě. Já mám jen vyjádření ‚mimo záznam‘ z onoho královského konzumu, kudy se produkty na královský stůl dostávají. Upřímně, nepotřebuji fotku Alžběty II., jak mlsně kouká na dno mé marmeládové sklenice, :-) mně stačí to, co je nevyslovitelnou veličinou a odměnou pro vítěze světové soutěže. O mnohém svědčí i fakt, že se našeho klání účastní jako vzácný host například i dědic trůnu, princ Charles.
Jaká je vaše oblíbená, kolik vlastně vyrábíte druhů?
V průběhu roku je to cca třicet pět až čtyřicet druhů marmelád, džemů a povidel. Dost se to mění, podle dostupnosti špičkového ovoce, podle času na práci, podle nálady také. Máme doma rádi snad všechny, ale favoritem je asi čistá višňová, která letos vyhrála několik prvních míst v různých národních a regionálních soutěžích a také dvě zlaté hvězdy na Great Taste Awards, té nejprestižnější gastro - nomické soutěži světa, kde spolu bojovalo na deset tisíc vzorků delikates. Není nezajímavé, že gastronaut Pavel Maurer i komise rozhodčích na GTA o naší višňové řekli totéž: Takto chutná višňová marmeláda. Co víc si přát!
Má nějakou oblíbenou i malá marmeládová princezna Eliška?
To si pište, jakmile snídám červené marmošky, nejlépe pak jahodu s mátou, saje při nejbližším kojení jako o život. Ale kojenci moc na cukry pozitivně nastavení nejsou, říká se. Víte, myslím si, že úspěch naší marmelády není o světové soutěži, i předtím se velmi dobře prodávala. Je to podle mě tím, že vyrábíme co do kvality jen to, co bych chtěla dávat právě i malé Elišce Anně k snídani. Jen na to máme trochu jiný grif než další šikovné české hospodyňky, které mi posílají k hodnocení své marmelády, a já musím přiznat, že často opravdu výtečné jsou. Vy jste ve svém oboru velmi úspěšní, řekněte, jak to děláte, že vám nestoupla nejlepší marmeláda světa ‚do hlavy‘? Každý týden alespoň jednu marmošku spálím, nějaká jde na kompost i bez spálení a můj přítel je velmi kritický... :-) Do televize bývám dokopána, novináři se k nám domů dostávají bez mého souhlasu zadem, abych neměla čas říci ne, a před rozhovorem pro BBC v Londýně jsem se snažila vyloženě uniknout objížďkou o neznalosti jazyka. Nabídli mi tlumočníka. Ačkoli chystám knihu, vyjde příští rok, vlastně budou dvě, a vím, že se s tím pojí jistá nemalá medializace, již dnes jsem z toho nervózní a prý mnohdy i protivná. Mně opravdu nemá co stoupnout... kam. V hlavě mám ty připálené drahé hrnce. A touhu celý den jen ležet a učit Elišku vnímat svět... Na blbosti tam není prostor.
Kde hledáte inspiraci v kombinování chutí? Jak se rodí nová příchuť marmelády?
Sama někdy nevím. Nedávno jsem večer doma řekla, že jdu vařit pomeranč s jednou příchutí, zatím tajnou. Když se mě ten můj zeptal, kde jsem na to přišla, z jaké je to kuchařky, kdo nám to poradil, kde jsme to slyšeli, dopracovali jsme se k tomu, že je to prostě nápad. Náš nápad. Často jsou to ale právě staré i několik set let, kuchařky anglické, recepty, které jsme zaslechli na Eolských ostrovech či od domorodých Laponců na nejsevernějších pláních Evropy. Pak si je upravím, nebo také ne, pak k nim cosi přidám, ale hlavně, základem je opravdu špičkové zpracování nejlepšího ovoce, jaké můžete sehnat. Nikdy nehledím na cenu suroviny, ale jen a pouze na její kvalitu a původ.
Prozradíte nám, co pro nás chystáte, jaké jsou vaše plány do budoucna?
Přiznám se, že tento rok jsem se nezastavila ani na den a absolvovala jsem věci, o kterých se mi nikdy ani nesnilo. Vytížení na 120 %. Na příští rok chystám překročení Rubikonu. Zkusíme fungovat na ještě vyšší obrátky... A mimo standardní vaření v naší manufaktuře se chystáme na marmeládovou expedici napříč Evropou. Budeme v mobilní laboratoři – výrobně a ve více jak třiceti zemích vařit z nejlepších místních darů, sadů, lesů a zahrad, ale také palíren a vinic, a přímo na místě. Budeme propagovat české producenty, ty zlaté české ručičky, jak se říkávalo, před stovkami milionů čtenářů a diváků. Projekt nese jméno European Marmalade Expedition a krutě se na něj těším. Vyvezeme marmošky na dva největší světové gastro veletrhy do Berlína a New Yorku, uvaříme marmošku z ovoce a otevřeme novou kulinářskou divizi! A aby toho nebylo málo, chystám také úžasnou knihu recepisů, ale víc než kuchařku, stránky plné ovoce, marmeládových nápadů, té vášně z vaření a především příběhů z různých koutů kontinentu, příběhů o tom, co vše je s marmeládou kulinářským zážitkem, jak ji lze užít i ve slané kuchyni... A nejvíce se těším na fotky! Ten rok bude náročný, plný a divoký, a přesto se na něj strašně těším.
Čím jste si naposledy udělala radost?
Já v radosti žiju. Od momentu, kdy jsem potkala toho chlápka vousatýho a dala mu dceru, od momentu, kdy jsme spolu odjeli kolonizovat divočinu Novohradských hor, od momentu, kdy za dveřmi mého domu slyším a cítím konečně tu pevnou rodinu. Klidně vám jí kousek půjčím.