Potřebujete zhubnout, uzdravit se, zlepšit si náladu, ale i pleť, nebo byste se prostě jen chtěla cítit lépe? Zkuste jíst jen syrovou stravu a tohle všechno se dostaví. Říká se tomu vitariánství a je to sice trochu extrémní, ale údajně to pomáhá.
TEXT: ZDENKA TOMIS
Dokud vás slovo vitariánství trochu děsí, můžeme tomu říkat trochu moderněji – raw food. Nejde jen o způsob stravování, ale o celý životní styl. Pokud se totiž jednou rozhodnete jíst jen syrovou, tedy tepelně neupravovanou stravu, musíte takhle i myslet. Vyznavači raw food jedí jen to, co je člověku přirozené. „Copak jsme se narodili se sporákem u pasu? Copak jste někdy viděli medvěda, jak si opéká svou kořist?“ ptá se dnes už zapřisáhlá vitariánka Ivana Juříková, která během prvního roku na syrové stravě omládla snad o deset let.
A nejenže zhubla a zlepšily se jí vlasy i pleť, zmizely některé vrásky i celulitida, bělmo očí je bělejší a prý se jí dokonce i lépe přemýšlí a víc jí to pálí. Ale především se zbavila vleklé nemoci. „Měla jsem velké problémy s tlustým střevem, trpěla neustálými zácpami a průjmy. Neměla jsem žádnou energii a trpěla neustálými bolestmi celého těla. Vygradovalo to několika chirurgickými zákroky, ovšem žádný z nich nepomohl. Když za mnou přišel můj malý syn a zeptal se: ‚Maminko, a kdy už budeš zdravá?‘, řekla jsem si dost a začala hledat jiné řešení,“ vzpomíná Ivana Juříková.
Léčba závislosti na jídle
Tehdy prý zhruba věděla, které potraviny nedělají jejímu tělu dobře, a tak je přestala jíst. Na internetu se pak dověděla o vitariánství, které ji nadchlo. Ovšem začátky a přechod na tenhle způsob stravování byly krušné. „Nejprve jsem absolvovala půst, během něhož se nahromaděný odpad z běžného jídla musí dostat pryč z těla. Desítky druhů parazitů, kterým běžnou stravou poskytujeme ideální podmínky k životu v našem těle, se při půstu brání a dožadují se svého. To vůbec nepřeháním – během detoxikace se s některými z nich dokonce shledáte osobně,“ popisuje drobná blondýnka Ivana, které by málokdo hádal osmatřicet let.
Když se do téhle změny pustíte, musíte být přesvědčeni o tom, že právě tohle je pro vás ta správná cesta, protože to chce hodně pevnou vůli. „Psychický stav člověka odvykajícího od tepelně a chemicky upravované stravy regulérně připomíná abstinenční příznaky doprovázející odvykání jakékoliv jiné závislosti,“ říká Ivana a dodává, že během prvního měsíce se cítila mizerně, bolela ji hlava, měla špatnou náladu. Během měsíce však všechny tyto stavy zmizely a najednou bylo všechno jenom lepší. „Dřív jsme si ráno s manželem vyprávěli, kde nás loupe, a teď se cítím na dvacet a z postele skáču jako laňka,“ směje se.
Člověk, který jí jen syrovou stravu, navíc tak nějak celkově lépe voní. „Lidé, kteří v sobě mají nahromaděný odpad, jsou cítit. Toxiny z jídla putují v jejich těle, obalují orgány, a když už se nemají kde uložit, je cítit dech, pot, plyny... Není to příliš chutné téma, ale je to tak. Jakmile se vám podaří pročistit se, pot se značně zredukuje a voní. Ve střevech pak nic nekvasí a nebublá.“