Tak tuhle větu zná jistě každý rodič dvouletého šikuly. batolecí věk je časem ve znamení boje o samostatnost, který k vývoji dětí zkrátka patří. Nepokoušejte se snahy svých dětí zastavit, uškodíte jim i sobě.
text: Lucie Fumfálková
foto: Shutterstock.com
Batolecí období, kterým dítě prochází od prvních narozenin až po ty třetí, je charakteristické tím, že se z našeho miminka stává malý človíček a začíná se osamostatňovat. Do karet mu při - tom hraje jeho rychlý pohybový i motorický vývoj. Děti v tomto věku už umí chodit, většina z nich si osvojí jízdu na odrážedle či jiných vozítkách. Mají tak možnost poznávat svět zase z jiného úhlu. A tento vývoj logicky nutí batolátka k větší aktivitě. Ať chcete nebo ne, potřebují ten přetlak energie nějak vybít. Tím, že byste je nutili k nečinnosti, byste jim mohli zadělat jen na neurotické projevy typu kývání ze strany na stranu nebo kousání nehtů.
Všestranný rozvoj
Kolem druhého roku se děti začínají zdokonalovat v hygienických návycích. Zbavují se plen a čím dál tím lépe zvládají ‚chození na záchod‘, i když stále mají právo na nehody. Některé děti zjišťují, že se jim potřeba nejlépe vykonává v soukromí, a začínají se zavírat na toaletě, případně v pokojíčku s nočníkem. I když nemáte radost z toho, že v tuto chvíli nemáte potomka pod kontrolou, respektujte jeho rozhodnutí a nerušte ho. Snáze mu pak vysvětlíte, aby vás nepřepadával, když zrovna sedíte na míse vy sami. Myšlení batolat zatím probíhá na bázi představ, a to ještě takových, které jim přijdou zajímavé, hodné zapamatování. Tím, že děti stále více ovládají řeč, dostává komunikace s nimi nový rozměr. Vět - šinou totiž ještě nejsou schopny dobře formulovat své myšlenky, což je zdrojem frustrace a následného vzteku. Tady je namístě je jich samostatnost trochu popostrčit. I když víte, co batole svým neartikulovaným halekáním míní, tvařte se aspoň chvíli nechápavě, abyste ho přiměli použít srozumitelná slova.
S mámou, nebo bez ní?
Na cestě k samostatnosti musí dítě překonat i konflikt se svou vlastní identitou. Po prvním roce začíná zjišťovat, že není součástí své matky, ale oddělenou nezávislou bytostí. Najednou se jeho chování změní a vy máte pocit, že se od svého závisláčka nemůžete hnout na krok. Nemusíte se tím trápit, jde o normální jev, který naopak značí, že mezi vámi a děťátkem vznikla správná citová vazba. Odpoutávání by mělo probíhat pomalu a postupně. Každé dítě je samozřejmě jiné, u jednoho může převládat pocit emancipace, touhy po osamostatnění, který jej žene vpřed ve vývoji, druhé zase upřednostňuje pocit jistoty.
Možná jste si všimli, že vaše batole o sobě už nemluví jako o Eliášovi či Pavlínce, ale používá často zájmeno ‚já‘. Je to důkazem, že již pochopilo, že je samostatnou bytostí. Jedná se o obrovský objev, který se musí náležitě prozkoumat. Nastává ono tolik rodiči obávané období vzdoru. Dítě je negativistické, na většinu otázek reaguje slovem ne, nebo zkrátka jen opa č - ně, než je vyžadováno. Ve skutečnosti ani netuší, proč to dělá, chce být zkrátka jen v opozici proti většině. Učí se prosazovat samo sebe.
Chvála trpělivosti
A jsme u etapy ‚já sám‘. Dítě nyní touží po tom, dělat všechno samostatně, chce si vše vyzkoušet, osahat. Batolata trvají na tom, že budou jíst sama, budou se sama oblékat i svlékat, vozit sourozence v kočárku, budou sama vyndávat prádlo z pračky, obouvat si botičky atd. Buďte trpěliví a přiměřenou samostatnost jim dovolte. Uděláte tím svému dítěti obrovskou službu. Jak jinak by se mělo všechno naučit? Raději předem počítejte s tím, že vše teď bude trvat o něco déle, a vyhnete se nervákům při odchodech z domova. Když se dítku něco podaří, vychvalte ho až do nebes, naopak upozorňování na chyby a výtky působí spíš kontraproduktivně. Využijte obrovskou motivaci svých dětí, v jejich pubertě na ni budete vzpomínat se slzou v oku... Batole baží po samostatnosti a vy jste tady od toho, abyste mu k ní dopomohli. Umožněte tedy své ratolesti osahat si a vyzkoušet vše, u čeho si nemůže nijak ublížit. Máme pro vás pár konkrétních tipů.