Prázdniny bez běhání v přírodě si děti těžko dovedou představit. V trávě na ně však číhá nebezpečí v podobě klíšťat přenášejících zákeřné choroby.
text: Vanda Ptáčková
Můžete na ně narazit nejen na louce či v lese, ale i v městských parcích či na vlastní zahradě. Nemá smysl panikařit a zakazovat dětem vytoužené letní hry, před nebezpečnými parazity je (a sebe také) však chraňte všemi dostupnými způsoby.
Klíšťata jsou členovci, kteří ke svému životu potřebují zejména vlhkost a relativní teplo. Jsou proto aktivní od jara do podzimu, nejvíce pak od dubna do června. Studená zima nebo teplé a suché léto jim nesvědčí. Letos je bohužel srážek požehnaně, proto odborníci varují, že roste i počet klíšťat. Ta sedí na stéblech trávy a v nízkém porostu zhruba ve výšce do jednoho metru a čekají na kolemjdoucího teplokrevného živočicha, na nějž se přichytí. V našich podmínkách přenáší zejména dvě závažné choroby – klíšťovou encefalitidu a lymeskou boreliózu.
Borelióza patří mezi bakteriální onemocnění, proti němuž zatím žádné očkování neexistuje. Typickým prvním příznakem je rozšíření červené skvrny v místě, kde bylo klíště přisáté. Skvrna se projeví po několika dnech, někdy i týdnech. Dále se přidávají bolesti hlavy, svalů či únava. Určit diagnózu je poměrně složité, protože vyjmenované příznaky lze lehce zaměnit například i s příznaky obyčejné chřipky. V pozdních stadiích neléčené boreliózy dochází ke chronickému postižení kloubů, nervového a kardiovaskulárního systému. Včasná léčba je tedy velmi důležitá a probíhá pomocí antibiotik.
Klíšťová encefalitida neboli zánět mozku má virový původ a zatím ji není možno účinně léčit. Závažnost průběhu tohoto onemocnění závisí na fyzickém stavu pacienta, zejména na jeho imunitě. Onemocnění začíná po jedno a dvoutýdenní inkubační době, podobně jako chřipka. První dny se nemoc projevuje zvýšením teploty až horečkami, bolestmi hlavy, malátností, nevolností či bolestí v kloubech. Poté následuje zhruba týdenní klidové období, kdy se pacient cítí zcela zdráv. Druhá fáze nastupuje většinou prudce vysokými horečkami, bolestmi hlavy, světloplachostí, tuhostí svalstva šíje, poruchami paměti a spánku, závratěmi a svalovým třesem. U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů, může dojít k selhání životně důležitých center a v nejtěžších případech hrozí i smrt. Těžký průběh nemoci bývá zejména u oslabených a starších lidí, naopak u malých dětí může nemoc proběhnout velmi lehce a bez komplikací. U všech pacientů je nezbytný klid na lůžku a přísun vitaminů. Klíšťovou encefalitidou lze onemocnět pouze jednou za život a dá se jí účinně bránit očkováním.
Očkování jako prevence
Vzhledem k vysokému výskytu infekčních klíšťat na našem území je očkování více než vhodné. Až ho budete plánovat, začněte raději u sebe, tedy u dospělých, u nichž je průběh nemoci obecně těžší. Není pravda, že vakcínu je vhodné aplikovat pouze před začátkem sezony, tedy v zimě. „Očkovat se můžete nechat kdykoliv během celého roku. Liší se pouze intervaly mezi první a druhou dávkou. V zimě je interval díky neaktivitě klíšťat delší – od jednoho do tří měsíců, v létě je kratší a trvá pouhé dva týdny. Poté se očkování ukončuje třetí dávkou, která následuje po 5 až 12 měsících od dávky druhé. První přeočkování bývá po 3 letech, další po 3 až 5 letech v závislosti na kondici a věku očkované osoby. Kratší tříleté intervaly se týkají osob starších 60 let a jedinců s oslabenou imunitou,“ říká Alphega laborantka Eva Tomášková z Lékárny Frýdlant ve Frýdlantu nad Ostravicí.